číst tak z knihy Tvého těla...

Hvězdičky kdysi šeptávali do tmy,
že nejen naše rty se láskou pojí,
já toužila v srdci mít někoho,
komu dala bych duši moji...

Mé srdce měnilo se v pochodeň,
A zář z něj tryskajíc odrážela se v nebe,
Dva milence zavalila lásky povodeň,
Já milovala Tebe...

Hořela jsem Tvým plamenem,
A četla z knihy Tvého těla,
Mé srdce vedle Tvého s kamenem,
Která jsem i navzdory tomu chtěla

Já stála bych proti světu,
Já šla bych život svůj v sázku dát,
Kdybys na minutku měl mne čistě rád...

Má síla mizí však s Tvými slovy,
Z pochodně již zbyl jen plamínek,,,
Tebe nenahradil by nikdo nový,
Já stírám si z Tváře slz malý pramínek....

V knize já toužila si přečíst,
Že líbáš mě z lásky jen,
Však nemožný to byl sen...