Báseň plná lásky

Jsi pryč a já tě přesto stále miluju,
žádne chvíle, co jsem byl s tebou, nelituju.
Lituju jen, že už s tebou nemohu být
a proklínám osud, proč musel mi tě vzít.
Tak padl na mé srdce černý stín
a já i přesto dál o tobě sním.
Bohužel jen sním, ale je to krásný sen
a přeji si, aby s ránem nepřicházel nový den,
protože už se nechci nikdy probudit,
chci dál v té krajině snů navždy s tebou být
a tam žít pro každičký tvůj dech,
cítit zas tvé polibky na mých rtech
a mými polibky chci hladit tvoji tvář,
každý večer než ulehneš na polštář.
Tak, abych tuhle báseň zakončil,
žiju proto, abych pro tvou lásku žil.

Bonus nakonec:
Žijeme proto, abychom milovali
a milujeme proto, abychom pro druhého žili.
Kdybychom si na nic nestěžovali,
příliš dokonalí bychom pro sebe byli.