Král
Král
vládneš mým představám,
v duchu je pochytám,
pod peřinu nažďuchám.
Pomazlím se s nimi
jako kočka s novinami,
pohladím je, ony svléknou mě,
políbím je, ony něhou obalí mě.
To spojení bude vzájemné
a jednoho dne, třeba nazítří,
se oči zajiskří,
srdce zaplesá,
otevřou se nebesa
a život neposeda
kecne si na sedinku
a král můj se nevzdálí už ani na vteřinku.
Stále Tě miluji.
Komentáře (6)
Komentujících (5)
Doporučit
Tisk
... připadám si jak přesýpací hodiny,
jednou jsi dole
a onehdy zase nahoře ... jako ten písek
co pořádně neví kdy by se měl na chvíli usadit
... na chvíli /třeba na zbytek života/
bych se rád stal jazýčkem misek vah,
co uprostřed symbolizuje vyváženost
a nemá žádný strach
...
byl jsem král,
teď je ze mne pouhopouhý pouliční klaun,
co rozdává lidem své barevné úsměvy
*
mám tu jeden i pro Tebe ...
13.02.2009 13:27:00 | vapiti
To spojení bude vzájemné
a jednoho dne, třeba nazítří,
se oči zajiskří,
srdce zaplesá,
otevřou se nebesa
a život neposeda
kecne si na sedinku
moc krásná část.. celkově má ta báseň takový zvláštní spád a rytmus, ale tahle část je skvělá.. jinak díky za tvůj koment u mé básne.. podobných, jako jsi ty... myslím myšlenkově, by to chtělo více... pak by něžné pohlaví nebylo někdy tak hrubé, i když uznávám, že muži jsou taky pěkní haj**ové
24.08.2007 17:59:00 | Miro Sparkus
Král nyní po druhé straně Země kráčí,
s odvrácenou tváří, se zlomenou holí,
smutek, tíseň, srdce ho strašně bolí.
Naše činy životní, naše skutky konkrétní
jeho víru zabili. Víru v to, že po počátku
není konec, že ta pohádka skončí až zazvoní zvonec...
...umíráček poslední.
21.08.2007 18:03:00 | vapiti