ZTRaCeNé SVěTLo

Mé myšlenky na smrt
Jsou dokonány.
Zoufalství mi drží břitvu u žil.
Strach se vkradl,
Aby upozornil
Co se to děje,
Jenže jeho snaha je marná,
Jako má existence na tomto světě.
Samota mi pomáhá,
Aby břitva u mých žil
Vykonala svou práci pečlivě.
Cítím,
Jak má ztrouchnivělá duše,
Opouští láskou ztroskotané tělo.
Potok rudé krve
Si klidně odtéká do kanálu.
Tělo si bezvládně leží na zemi
A duše navždy opustila svět.
Nikde nevidím světlo
Na konci tunelu.
Mé světlo jsem ztratil už za svého života.
Proto pro mě žádné světlo nesvítí
Teď jako zbloudilá ovce
Přecházím ve věčnosti.
Nikdy nenaleznu klid.