Já, velká neznámá

Jaká jsem já, to nikdo neví.
Každý den jiná, tak kdo to ví?
Jen já sama, věčně zasněná,
vím stále, co tohle znamená.

Jsem citlivá, něžná jak lesní květina,
a tajemná, vzácná jak kouzelná rostlina.
Když chci tak škrábu jak hlohové trní.
Ty jsi ten jediný, kdo mne lehce zraní.

Jsem jak lesní panna co tančí po louce.
Křehká jak kytičky na vílím palouce.

Umím i ničit jak hurikán silný.
To vše, když chci, můj svět je jiný.
Celý se točí kolem zvláštních věcí,
i já mám v hrsti pár chlapeckých srdcí.

Můžu být dosti krutá, jen k tobě ne.
Ne vše co se jednoduché zdá, takové je.