šperkovnička

Možná je to jen hřích
takovej čertík s křídlami
pěkně rozdováděnej,
co do nás vlít
je v něm pláč
i smích,
vůbec se mi nezavíraly oči,
zase si mě předávkoval...
točí se točí
země kolem slunce
Vůbec jsem nespala,
takovej hlídač spánku,
radši bych ti zalhala,
ale otvírám svou schránku
a házím do ní pocity
jsi to ty,jenom ty
na čelo ti nalepím známku
mám také své city
A pak přišlo ráno,
nezmizelo to
mám to
v šperkovničce uschováno,
možná že i hřích má svou cenu
a třeba i smysl,
když jsme pro sebe stvořeni