Andílku...má lásko...

Můj andílku, co Ti mám říct v tenhle vzácný den ?
Snad měla bych prvně utřít tu záplavu slz. z tváře své....
V tenhle den kdysi splnil se nám nejkouzelnější sen
U pobřeží se poprvé dotkly naše rty..tvé i mé...

Naše protkané dlaně dotkly se už ráje i nebe...
Ach andílku, proč už nespatřím v životě já Tebe?
Proč nezaklepeš na dveře,
Když v pokoji já pláči,
Proč svět se nezmění v rozbouřené moře,
Odpustila bych Ti...mám Tě čím dál radši...

Nevážila jsem si lásky,
Osud mi Tě vzal, ach lásko....vrat‘ se mi a zůstaň....

At‘ pobřeží polibků voda zalije,
Andílku...at¨ ho zalije celé,
Když ted‘ tu mlčky sedím...
V tu zář hvězd hledím,
Vidím tě ležíš vedle...jako tenkrát...
Tvou Tvář polibky hladím...
Tvé Tělo hladím jemností své dlaně,
Nikdy se ta chvíle nevrátí...čekám marně...