Závislost

Sedím tu v peřinách bílých jako sníh
chci psát jen o tobě, je ticho žádný smích
můžu začít hned, ona spí, nikdo mě neruší,
ale já čekám na signál, tvůj dotek,až mé srdce zabuší

Je to dlouhá doba, co můj dlouhý zrak tě nespatřil
ano vím, ty chodíš do práce
a vlastně nikdy si mi nepatřil
Přece ale příjemné je moc
když černý nápis na mobilu osvětlí mou noc

Kdy naposledy přišla ta krásná slova tvá
ani nevíš jak tě miluju, chci aby si byla má
za to ještě polibek a už mé tělo skáče,
ale po pár týdnech slyší jak se chytám pláče
Já vím, že už moc času nemáš
jen vysvětli mi prosím proč mi tohle děláš

Už ani nenapíšeš, že rád mě máš
a smajl v podobě pusinky mi posíláš
místo smajlů mi tvé city piš
a ty jen řekneš, ale vždyť to vše víš

tohle je závislost a já ji znám
to co mi leží na srdci je omluva, kterou pro tebe mám
PROMIŇ