Válka

Den pláče a umírá
A v duši tma a prázdno
Zdá se…
Ale přeci
Něco v ní bloudí
Září to v té dáli
Vidím dvakrát?
Diví se srdce a rozum váhá
Jedna naděje naslouchá
Druhá zbožňuje
Spoj je, srdce mé!
Prosím…
Dni neplakej a žij dál!
Já taky musím
Protože
Rozum a cit svádí boj
A v duši
Už není prázdno
…počala válka
(tak žebrej o milost)