ROZUM SE SRDCEM

Korálky slané rosy
opouští skrýš,
smutek halý srdce
do baldachýnu zapomnění.
Rozum hořce naříká,
ztraceno je jeho varování.
Srdce vyhrálo svůj boj,
však vzápětí ztratilo své vítězství.
Rozum se dovolává svého,
nechce nečinně přihlížet
jak srdce ve stejném těle
na smutek umírá.
"Srdce,
dej svému smutku
křídla včel!"
Nechť vzlétne k výšinám
a spatří světa naději.
"Srdce,
uchop svůj sen
a drž ho s rozumem!"
Snad jednou přijde ten den,
kdy ve skutečnost,
změní se tvůj krásný sen.