Nevinnost
Nevinnost
Anotace: zemřela...
Dobře jsem cítila tu kudlu.
Ani ses neobtěžoval bodnout mi ji do zad,
teď trčí mi z hrudi...
K zemi stékají prameny krve.
Škoda, že v tom jezeře už si nezaplavu...
Rány se rozevírají jako kdysi tvá náruč.
- jen prohoďte si zase role...
Ve vzduchu visí smrt. Moje? Tvoje?
Ne. Labuť nesoucí jméno Nevinnost odešla.
Nebylo to na jih,rovnou na věčnost.
A její pírka se snášela k zemi...
Nedbale přiléhaly k ranám mým.
Ani ses neobtěžoval bodnout mi ji do zad,
teď trčí mi z hrudi...
K zemi stékají prameny krve.
Škoda, že v tom jezeře už si nezaplavu...
Rány se rozevírají jako kdysi tvá náruč.
- jen prohoďte si zase role...
Ve vzduchu visí smrt. Moje? Tvoje?
Ne. Labuť nesoucí jméno Nevinnost odešla.
Nebylo to na jih,rovnou na věčnost.
A její pírka se snášela k zemi...
Nedbale přiléhaly k ranám mým.
Autor Stavitel mostu přes Rubikon, 27.08.2007
Přečteno 363x
Tipy 0
Komentáře (3)
Komentujících (3)
Doporučit
TiskKomentáře
Nedbalá elegance tvých poskládaných slov s pachutí krve...
Zas o další mostní pilíř jsem ti blíž...
27.08.2007 13:31:00 | Rybí_kost
Paráda! Tak tahle si zaslouží pochvalu. Moc se mi líbí ty tvoje přirovnání (..rány a náruč, jezero krve a už si nezaplavu) Mám z toho radost- je to jedna z mála básniček, kterou jsem (dáseříct) pochopila. Fakt skvělé!
27.08.2007 13:10:00 | W.O.K.O.