Lastura

Šla malá lastura s přáteli po mořské pláži,
bavili se vesele, že rodiče jim nekáží
co smějí a co ne, vždyť už velcí jsou,
tak nevšimli si náhle jen, že každý už svou cestou jdou.

Slunce kudy jít ukázalo směr z nich každému,
avšak co čeká je nevědí,
zda štěstí, bohatství, nenávist,
nebo jen kupa problémů.

A malá lastura stojí náhle opuštěná,
bojí se tu samoty,
že slunce zapomnělo naň,
a nevěděla kudy jít.

Každý z nich se přec jen bál,
ať v úspěchu či zapomnění,
najednou byl každý sám,
a přišli na to, že bez přátel (ale hlavně lásky) život není.