Pomíjivá

... Začátek je krásný, páni.
O lásce neměla zdání.
Svět se točí,
motýlci v břiše,
jen pro jeho krásné oči,
ted uz polibkem říká :tiše.

Jedno tělo,
jedny ruce,
i srdce by se spojit mělo,
ten druhý však nechce.

Nevědomky svět mu sundal,
růžové brýle,
a teď neví jak dál,
kdy bude ta chvíle?

Kdy jí řeknu je to pryč,
motýlci už odletěli,
zastavil se kolotoč,
nevím proč je to tak, tak proč?

.....Pláče, pláče, smáčí řasy,
že je láska pomíjivá, nevěděla asi.