Láska je kýč

Přijď ke mně blíž...

Z dáli zní tóny klavíru,
má náruč tobě na míru.
Rtuť lásky stoupá stále výš,
přidává na obrátky...

Žijeme spolu v éteru,
kde vystavujem nádheru.
Vím, že ti mohu dát i víc,
přesto se držím zpátky...

Tak pojď už blíž.
Odhoď své zábrany...

Já jsem ten klíč,
láska je kýč...
/Já ztrácím vkus./

Spoutám tě pouty z papíru,
já nespoléhám na víru.
Drží tě u mě něco víc,
snad budem spolu věčně.

Nic neděje se náhodou,
rybí ví,proč žijí pod vodou.
My dva vímě - zemře jeden z nás,
Láska však žije.Nekonečně.

/Tak pojď už blíž,
než zmizím v dál.
Ty jsi můj král.../