Neveršovaná...

Krásná o astrálních vláknech.

22.10.2007 13:04:00 | Marfuša

Nádherná... :-) Přeji sluníčko... do té pavučiny... :-)

18.09.2007 18:30:00 | Levandule

nojo, něco na tom bude, ach ty pavučiny lásky ! :)

10.09.2007 20:26:00 | Alci

nemam recept na vnimani..
miluji ovsem bozkost..
v kazdem smeru..
napinam vsechny udy
abych se ji zalknul..
jsem jen clovek
nic lidskeho mi neni cizi

(sakla, zrovna sem se zamotal do naky pitomy pavuciny .o))

10.09.2007 16:23:00 | Bean

krásně napsané :D)

10.09.2007 16:02:00 | Duše zmítaná bouří reality

pavučinka,to je mrška,omotá tě v mžiku a ty nevíš,jestli si hovět nebo volat o pomoc:-)

04.09.2007 12:11:00 | mexico

Taky ještě dýchám, Cecilko.Proč se nezastavíš?

02.09.2007 22:45:00 | Liv

Děkuji taky ze srdíčka:o)

02.09.2007 20:56:00 | STIMPRE

Děkuji...ze srdíčka:O)

02.09.2007 20:54:00 | Žqáry

...Sním s otevřenýma očima
pod drobnohledem okolí,
v noci svítí slunce,
mráz zdá se být voňavý...
Cosi kreslí a vyrývá
na srdci bolest
/-ta zlatým prachem balená/
v duši klid a samet
polštáře plné... Lásky:o)

02.09.2007 20:31:00 | Žqáry

...sedím, omotaný Cecilkou a jejím snovým provazem... ,-)

01.09.2007 21:08:00 | callowsick

Láska v závoji

V tom závoji jak přízrak by se stal
z Tvé tváře půvabné, tu přirovnávat smím
až k božským co nebe zdobí znamením
Kdes v podzemí zrozená vydáváš se v cval

co strhne blouznivce, byť stává opodál,
v Tvou náruč gestem přímo ukrutným
Však pohled andělský jen plaše kryje šprým
jak v rozmařilosti Tvé slaboch neustál

to bouři svítání a nocí s podlým cílem
v mladíku či starci vášní vzbudit zmatky,
že hnán jak bičem v dál, bez zastávky

až z amfory prokleté jak polit elixírem
snad poznáním pravd protáhne se vrátky
Tvůj závoj z pavučin - jen rubáš na ostatky
***
Jiří senior

31.08.2007 23:39:00 | j.c.

Ano..a přesně tohle lano drží nad hladinou lodě...podivuhodné! :o)
Krásné verše.

31.08.2007 07:12:00 | Navire

Může být.

31.08.2007 02:10:00 | Liv

Moc se mi líbí ta pavučinka lásky.

30.08.2007 23:43:00 | Psavec

Já tedy nevím, říkáš, že jsi ježibaba, a ta přece ví všechno.Pak tedy i, jak úžasné je kouzlo v pavučinkách lásky. Je s podivem, že jsi to nevěděla.
Ále věděla, viď? To ty jen tak...
A co vím zase já? Pozor, jsou křehké. Chce to odhodit koště. :-)

30.08.2007 19:59:00 | Lota

Vidím
Vidím tebe,
vznášet se v prostoru.

Vidím
bílé světlo
kolem tvého těla.

Ach
Není nahoře.
Není dole.

Nekonečno vesmíru.
Ticho.

Kolem
Tebe
Nás
Jsem vůbec tu?

Dva světy.
Nebo jen čtu?
Slova
proměněná v energii bytí.

Vidím,
(Až nemohu dýchat)
slova krásy
v nekonečnu
žití.

30.08.2007 15:12:00 | kouzelníček

Cecilko, přeji Ti, mnoho jemnosti, při předení lásky...

30.08.2007 14:24:00 | Bíša

Na miesto,,s,,malo byť,,z,,
ospravedlňujem sa...

30.08.2007 13:26:00 | džemo

Pekne spriadaš siete,
dúfam,že sa s Teba nestane
ČIERNA VDOVA

30.08.2007 13:25:00 | džemo

Škoda jen, že se vlákna někdy přetrhnou. Krásná.

30.08.2007 10:39:00 | Eviah

...krásně upředeno...

30.08.2007 09:49:00 | Rybí_kost

...:) ...

30.08.2007 09:20:00 | WhiteSkull

Je to o Vnímání s velkým V-tak krásně a opravdově je to napsáno.
Zrovna takové pocity jsem měla včera ve 22.hod.kdy se nás sešlo spousty u jednoho básníka.Vnímání silného lana utkaného z jemných nitek sounáležitosti.Byl to krásný pocit vnímání jistého druhu přátelství.

30.08.2007 08:45:00 | s.e.n

zdravím tě ze své pavučiny... :-))

30.08.2007 08:31:00 | recht

líbí se mi Tvoje lehkost,nikdy dřív jse poezii nečetl a přitom je tak sdílná...jako naše duše:-)

30.08.2007 08:29:00 | Monsignore