CHVÁLA BLÁZNOVSTVÍ

Elling mi vyprávěl o oranžovém pokoji
a Kjell mu ihned přizvukoval.
Říkali spolu,
že je těžké milovat až zítra.
Zkusili to vyřešit.
Kjell pozval na večeři svoji slečnu
a zůstal už navěky s ní.
A Elling vkládal své básně do plechovek,
které zas vracel do obchodu,
před tím je tam bral.
Plechovky!!!
Jednou se dočkal.
V místních provinčních novinách
vyšla ELLINGOVA báseň.
V plechovce ji našel redaktor
nevýznamného plátku
a zveřejnil JI!
Elling už nemusel na autorská čtení,
kde byl ostatně jen jednou,
a ještě utek!!!
Všichni si v novinách přečetli ELLINGOVU báseň!!!
A tak kvůli slečně a básni
vymalovali s Kjellem pokoj na
pomerančovo!!!!

JSEM TAKÉ MOC RÁDA ORANŽOVÁ...
..a je mi velikou ctí!!!