Brána

Modlitba drží v ruce džbán,
až bude plný slz,
vezme si jej mladý pán,
který prolije slzy skrz.

Skrz ty černé sítě,
skrz tu tmavou bránu,
tmavou bránu oceánů.
Skrz bránu oceánů zapletenou do sítí.
Kdo tu bolest ucítí?
Když stráže nechytí tě?!

Černá síť, bílá brána,
už je konec mezi náma.
A pak to skončilo,
bouchlo a skončilo.
Tak proč si , oko mé, brečelo?
A přitom žalostně řinčelo?
Na tom již nesejde
ani míň..ani víc.
A nikdo nikdy neví,
Co bude zítra, natož za měsíc!