Prosím, vrať se mi!

Spoustu chyb jsem udělala,
mnoho nocí proplakala.
Do duše jsi mi vnesl světlo,
setkali jsme se jen letmo.

Byl to okamžik, kdy jsem byla šťastná,
přišla jsem si žádaná, krásná,
ale ty jsi zaváhal,
moc dlouho jsi neváhal.

Odešels a co já s tím,
zmizel jsi jak v slunci stín.
Teď stále volám:
"Prosím, vrať se."
Padnu ti k nohám,
jen neztrať se!

Kam zmizela ta tvá něžná slova,
když do očí ses mi zadíval.
Čas s tebou byl krásný, ale ubíhal,
ty říkal jsi mi má krásná Nova.

Chodím na místa, která jsme navštívili
a s láskou na tebe vzpomínám,
pod strom, kde jsme se poprvé políbili.
Ve vzpomínkách vše znovu prožívám.