Smutný

Chci zase spát,
ne sám,
se svým stínem,
se slzami v očích,
s ránou na srdci,
s pocitem,
že zítřek nebude lepší,
bude tančit,
s deštěm a mlhou,
a já jím budu kráčet,
jako tělo bez duše,
jako součást té mlhoviny,
nechci usínat,
aniž bych neslyšel tvá slova,
s vědomím,
že neležíš vedle mě,
ale někde daleko,
chci zase spát,
v tvé kolébce,
zakrytý tvými vlásky,
a snít,
že se neprobudím,
že budu s tebou stále,

ale...
spím tu sám,
v objetí svého stínu,
a slza zhasína měsíc...