Pro Hasniho

Chladná mračna pohání tě do tunelu smrti,
a cítíš že tvá vlastní víra tě tak trochu škrtí.
Po tváři ti tečou slzy bezmocné a slané,
pro ten pocit proradnosti co v tvém srdci plane.
Havran svými křídly dává jasná z kouře znamení,
že tvůj hrob už stojí v dálce bez květin jen z kamenní.
Jako díky položím tam z lilie pár květů,
ač nevíš o tom prokázals svou smrtí službu světu!