ODPUŠTĚNÍ

ODPUŠTĚNÍ
temná je noc,
mi stýská se moc,
po tvých slovech, očích, dotecích,
kdy létali jsme v oblacích!
však křídla někdo nám vzal,
fotky ze stolů svál,
ty stále mi chybíš,
proč již na mne nehledíš?
nevím, snad bojíš se pohledu,
já však odpouštět dovedu,
chtěla bych tě mít neustále,
slyšet dál slova tvé lásky stálé!
tak klidně zas se mnou slova ztrať,
chci znovu slyšet tvé mám tě rád,
lásko má, neboj se,
já naučila jsem se odpouštět!