Když už není síla

srdce mé je na dvě půlky...

nespraví se jen tak..mávnutím hůlky

nemám sílu to slepovat dál..

kráčím sama přes prázdný sál..

moje ruce jsou plné krve..

žiletku pokládám vedle sebe...

mozek můj už přestal dávno řvát..

nech to, nemá to cenu spravovat..

mám ti potom ještě co říct?..

nemáme každý svůj rub a líc...

sedím tu sama u prázdného okna..

a vzpomínám jak potváři ti padá lokna..

jedna slza míhá druhou..

zavazuju si rány stuhou..

myslet na tebe musím pořád..

je to jak dokola se opakující pořad..

s láskou loučím se s tebou...

svou duši do pekel beru sebou...

SBOHEM