touha po rozkoši

Živote, krásně se žije s láskou,
přítel jest tam, kde má být,
stále se ptáš??

Hluboká propast se vzdaluje,
ranní déšt včerejší smutek smyl
zbloudilému cestu ukážeš,
nechť rozhodne o svém osudu sám.

Silu máš, odpověď nehledáš,
jsi jen jsi, tvé jméno jen stačí říci,
bolest odezní.

Té krásce, o které sním, která nejhezčí je,
a srdce jasem plní mi,
ta, v které nekonečné kouzlo žije.
Ať dlí vždy na tomto světě,
jasem života ať září, hluboko v srdci ji mám,
mým životem se rozptýlila, jak vánek soli prosycen,
a v duši mou, jež hladová byla, vnesla kus svého těla a věčnosti.

Když o vůní ňader tvých s očima zavřenýma sním i přes den,
i horce vdechuji za krásné noci nový život,
jak v ohni mdlém měsíčním paprskem se dotýká,
tvé krásy, tvého těla.