motýlci v kalužích

Motýlí barevná křídla,
víří prach
a jejich stín,
ztrácí se ve vlnách.

Vlny jsou větrem tvořeny,
v jedné kaluží,
všechny hráze zbořeny,
tvůj hlas bije do uší.

Tvá slova, protrhlé hráze
ano tolik to bolí /slzy žalu/
a z řasenky u očí saze
a prach zkalil kaluž.

Slzy a krev se mísí, padá na moje křídla.
Protrhli hráz,
vídala jsem tě jen z řídka,
a teď si tu zas.

/jen se na mě podíváš, a ani mi nejsi schopnej říct že už mě nemiluješ... a já ti polibek věnuju... jak naivní/