Probuzení

Je sobota, nemám o sobě
dobré mínění.
Stojím v koutě
v srdci zaryté nic...
nic nechápu, a chci víc...
Ráno přišla mi zpráva,
nebylo to psaní, nebyl to sen.

/ končím s Tebou, promiň /
bojím se, mám strach, asi, jen.

Jediné co mi zbylo,
jsou vzpomínky na nás dva,
vím hrozně krásné to bylo,
jen už to pominulo.

Jsem bohém, blázen,nudná holka,
tvůj nejtajnější sen,
či splněný úkol.
Plácám, plácám se v bahně
někde v nočním baru,
tak už vstávej,
krása pominula,zbyli jen slzy.

/ Osude mám s tebe strach,
tak nech mě už bejt,
zahrál sis se mnou,
tak co o mě víš /