Perly

Daroval jsi mi perly
(krásné bílé korále
až z nich zrak přecházel)
a pobízel mě, ať si je zkusím…
Zkoušela jsem si je nasadit
(ty tvé trny k sobě svázané)
Zkoušela to opět, znovu, tisíckrát
A to tak bolelo, drásalo, řezalo
Víš, jaké to je,
Když se trn po trnu kůže dotýká?
Už nemůžu (a prosím tě nastokrát)
Nech mě jít…

Věnoval jsi mi perly,
Jsou krásné, rudé, bodají,
Nechci je přijmout,
Ale dárky se nevrací…
Tak si je zkouším... dál…

Ne, ty nechceš být se mnou
A nenecháš mě odejít…