Hvězdy

Hvězdy pláčou s tím, kdo pláče v noci,
měsíc se jich ptá. co se stalo?
Má je v moci, a musí utěšit jejich uplakané oči...

Hvězdy zavrtí hlavou,
kývnou směrem k nám-
-a já odpověd na jeho otázku znám:
co se asi stalo? když opustils mě náhle...
neřekl jsi proč, ani kam jdeš...

Zničils vše co jsme spolu prožili,
a řekls: to se zpraví, za chvili...
Nevěřím ti ani slovo!!
Pořád nejde zapomenout,
přitom už je to tak dlouho...

Snad jsi mě začaroval,
snad ty tvé polibky,
byly pláče a slz kolíbky...

Hvězdy pláčou s tím, kdo pláče v noci,
měsíc už zná všechny příběhy co se na zemi staly...
Zná lidi co místo toho aby spali,
vyplakali litry slz,
polštáře promáčené skrz naskrz...

I můj přiběh měsíc už zná,
do hvězdné kroniky jej zapíše,
každá maličkost je v ní skryta,
tam vysoko v stavu beztíže...

Každý tam má aspon jeden příběh svůj,
a já už se trápit nebudu, stůj co stůj!!

Chci život žít podle svých představ,
a ty mně nebudeš omezovat!!!
To že si mě opustil, nebyla má chyba,
tak co nad tím dál bádat...

Jasná věc je,
že hvězdy pláčou stím, kdo pláče v noci,
a utěší ho nejlíp,
až budu zase plakat,
vrhnuse do náruče jejich...