Nehledej se

Viděl jsem tě, stála jsi
mezi růžemi,
jako růže jsi byla
a budeš v mysli mé,
tvá krása se nebe dotýká
jsi sluncem v mém životě
jsi zrnko života mého.

Je v tobě plno slunce
Horké oči ti hoří,
jak oheň v romské osadě.

Z černé noci s vůní posečené trávy
ochutnáváš kouř z cigaret
vůni tvé lásky se stane myšlenka
pravdu nehledej, vráti se zpět,
nejsi zlá dívka, šťastnou bys měla být,
tak poslouchej
hlas srdce

Sama se ztrácíš nehledej se dál,
jenž jsi měla být
kruh se uzavírá
pravdu jsi našla
neb stále se dívá minulost,
slza upadne na hrob matky tvé matky.