Vítr

Když vítr na spánky
Zběsile buší
Jako by křičel: „Tak pusť mě dál.“
Ve frontě na slánky
Oči se suší
Podivný sen se jim k ránu zdál

Zas listí kaštanům
Pod nohy padá
Mlhy si na okna píší svá kdyby
Ruce si tiše mnul
Noc byla mladá
Vítr kams odvanul minulé sliby

Jen listí javorů
Nad hlavou vlálo
Vonělo dýmem a kapkami rosy
Za tajnou závoru
Proniklo málo
Zvědavých dlaní a hořících očí

Pak vítr ve spánkách
Jen tiše šeptal
Co mezi řádky snad čísti se bál
Země se po slánkách
Dočista slehla
Oči sůl prodaly zas o dům dál