Lačná touha

Utápím se lačnou touhou po Tvé svůdné chuti,
jediným hříchem smáčím každý kousek svého těla,
bezesná noc jen myšlenky na Tebe mi stále nutí,
měsíční svit nade mnou rozprostřel svá lesklá křídla.

Přemlouvám ten srp mých nadějí,
ať unese Tě tajně ke mně, do mých dlaní,
kde Tvá ústa plná němých vášní,
líbal bych až do svítání.

Pak uprosil bych první ranní svit,
ať zavede mě na všechna Tvá utajená místa,
Ty z kalichu svého těla dala by jsi mi rozkoš pít,
já vypít bych ho chtěl úplně až do dna...nenasyta.