O pocitu lásky

Nebe se potáhlo černým suknem,
začlo plakat nade mnou,
srdce se nadmulo asi mi pukne,
umírám po Tobě touhou svou.

Ústa mi schnou pouští touhy,
tělo mi vadne a padá vprach,
nohy mi ztěžkly, zamrzly klouby,
ostny se dělají na patách.

I přes tu bolest, která mě svírá,
i přes tu lásku, kterou jsem dal,
život mi nádherně nad hlavou zpívá,
říkám Ti Lásko, Ty jsi můj dar.

Ty jsi mé slunce, které mě hřeje,
ty jsi má žena milostných snů,
ty jsi má láska co v noci se chvěje,
nechtíc se probudit do šedi dnů.

Skrývám své obavy nad tíhou svou,
choulím se ve Tvém náručí,
život je propleten podivnou hrou,
která Tě hříchy naučí.

Nevinný dotek v dlani Tvý,
dokáže udělat zázraky,
v duši mé láska tiše si bdí,
nad všemi zlými přízraky.

Děkuji Tobě lásko moje,
že se Tě mohu dotýkat.
náručí Tvou jsem uspokojen,
když Tě mohu milovat.