SMuTNý KLauN

střípky kruté minulosti
vracejí se zpět
je to flashback hororového tripu
andělé už nikdy nepříjdou na pomoc
všechny jsi pohřbil v dřevěný příšeře
každodenní sebeklam
že vše je v pořádku
bolest nezažene

slzy utápí se v alkoholu
tři promile v krvi
udrží na nohou
po ránu dalšího promarněného dne
na ulici procházím
a vidím jen stíny
stíny plné mrtvých snů

hledání drogového koma
útěk od reality
snaha vzpomenout si
na klaunův úsměv
který se ztratil
odešel s jedinou láskou
do lepšího světa
zde zůstala pouze temnota

sám sobě bojím se podívat do očí
ve střepech zrcadel
co štěstí nepřináší
bojím se sám sebe
nevím co si udělám
bojím se poznat lásku
brodím se v bažině lásky staré

mám jen své iluze
společnost nikdy víc nepobavím
slyším hlas své ztracené lásky
ale nikde nevidím ústa
která slova posílají
začínám si uvědomovat
svou samotu
svou budoucnost
svou zkázu
beru si zlatou dávku