Miluji Tě - kledba v srdci

Ráno za úsvitu,
když slzy utírám,
slyším svou větu,
jak život svůj proklínám.

V noci, když nebe blýzkalo se,
vzala jsem svíc a růži,
že tě už nechci vidět zařekla se,
protrhla jemnou svou kůži.

Krev tryskem mizela,
zvadnul mi na rtech úsměv,
hromy jako smích jsem slyšela,
vítr byl nádherný nadpozemský zpěv.

Jako blázen jsem se točila,
viděla spousty duchů,
po tobě jsem dál toužila,
nevěřil svému sluchu.

Když bouřka přešla,
vše utišilo se,
k zemi jsem klesla,
k Bohu modlila se.

Dnes ráno, za úsvitu,
svou tvář si otírám,
opakuji MILUJI TĚ, jednoduchou větu,
a klidná umírám.