Chlad

Jiskry v mých očích zalil jsi slzami
ještě se na mě podívej
a zhas je docela
Chlad Tvých doteků mě mrazí na kůži,
kéž by mé srdce zchladnout chtělo
tak lehce
Ukaž mi hvězdu přes černý mrak,
ani Ty nemáš tu sílu
svrhl jsi je v propast stínů
Proč Tvé slova studí jako led
a za Tvými kroky je tak pusto?
Můžeš jít i se srdcem stejně lehce,
možná lehčeji než dřív,
ale Ty v ni nevěříš
Proč?
Ptám se ještě a vím jen,
že Tvé ruce jsou dnes z kamene,
jako Tvé rty stejně studené
Je mi zima,
už musím jít