Pro něho

V drobných deštných kapičkách,
v chvílích tichem spoutané.
Chodím kolem vzpomínek po špičkách,
a myšlenky jsou hravě toulavé..

Ze střípků co nechal kouzelník,
stavím si naději, není marná.
V koutcích úst, ukrytý je smích,
a v dechu chvějí se slova tajná.

V očích po Tobě světlo zbytkové,
a pod víčky chvíle společné zůstaly.
Týdny jsou jinačí ne již takové,
jako před pár dny ještě bývaly.

Na srdci hřeje mě teplíčko, nevím jak,
v duši radost se usadila.
Na hrudi citem, je tetovaný znak,
že palčivá bolest stisk povolila.

Světýlko rozčíslo temnotu pod zemí,
peříčko hladí bolavá místa.
Večery dávno již nejsou bezesný,
a slova jemnosti jsou náhle tak blízká.

Znám píseň labutí a měkkost obláčků,
dotek něžnosti i sladkého spaní.
Vždyť víš, že na srdci ležíš mi hlupáčku,
a že šrámy lékem Tvým se hojí.

Dotekem poskytneš bezpečí plachosti,
polibkem zabiješ noční můry.
Obětím daruješ tolika volnosti,
a obměkčíš i neztvrdlejší kůry.

Již se nebojím pocítit čarovný cit,
to co na srdci hřeje, ano to znám.
Vím, že až budeš zas se mnou, bude mi líp,
už nebudu sama a ani Ty sám..