Podzim života
Podzim života
...Kde končí zahrada
sedíme pod stromy,
Slunce už zapadá
nad naším světem,
loučí se jako my
s končícím létem...
Listí se zbarvilo
do barev podzimu,
léto nás bavilo,
nemysli na zimu...
Než listí opadá,
zůstanu s tebou,
zůstanu do jara,
dlaně tě zebou...
V zahradě,zase se potkáme,
v zahradě,podobné této,
tam spolu počkáme,
na další léto...
sedíme pod stromy,
Slunce už zapadá
nad naším světem,
loučí se jako my
s končícím létem...
Listí se zbarvilo
do barev podzimu,
léto nás bavilo,
nemysli na zimu...
Než listí opadá,
zůstanu s tebou,
zůstanu do jara,
dlaně tě zebou...
V zahradě,zase se potkáme,
v zahradě,podobné této,
tam spolu počkáme,
na další léto...
Komentáře (13)
Komentujících (13)
Doporučit
TiskKomentáře
Ani nevíš, jak krásně jsi mi připoměl mé léta u sestry na Moravě :)) Děkuji!
06.10.2007 23:31:00 | lennerka
říkankovité, to mě div neuspalo jak medvěda pocit přicházející zimy, mířím do nory, do zlaté komory...
28.09.2007 23:05:00 | Jarky
Tak na mě taky už padla ta podzimní melancholie...Já, zarytý odpůrce jakékoli zimy a podzimu zvlášť, mám chuť vyběhnout ven do áleje a brodit se spadaným listím...(Když to sluníčko nesvítí!) Pěkná básnička!
28.09.2007 08:37:00 | Veru
...staré ruce dvou nádherných velkých srdcí...drží se do posledního dechu...s nadějí...
27.09.2007 23:37:00 | Žqáry