…EPIZODKA…

Víte jak mívají knížky
takové ty krátké epizody?
Tak já jsem jedna jeho.
Jeho krátká epizodka…
*

A nenávidím Tě za to!
Kdybys věděl,
jak moc Ti to chci říct…
Pokaždé když ke mně zase přijdeš.

Ale to nemůžu…
nesmím…
nedokážu…!

Pro můj život jsi důležitý
skoro stejně jako
voda,
vzduch
a takový ty nepodstatný věci.
Ty jsi mnohem víc.

Držíš mě v náruči a šeptáš,
jak jsem sladká…
Lžu si.
Snažím se nevidět!
Ale přesto to vím
a v hloubi
duše
mě to tak strašně užírá!

Milovat někoho jako jsi Ty
je něco tak bolestivého.
Chci…
Ne,
nechci vůbec nic.
Nebo snad?
Možná jen Ti říct :
„Miláčku, běž pryč!“

Na to jsem ale příliš slabá,
vysál si ze mě všechnu sílu.
Všechnu jsem dala
do toho absurdního citu.

Jen si se mnou hraješ.
A já to VÍM!
Vím že jsem jen nepodstatná epizoda.
A jednou,
až nepřijdeš a neutopíme se
ve víru vášnivých polibků,
které mi lživě říkají
jak jsi tady jen pro mě,
budu vědět
……že je KONEC