Nahá

Cítím se jak had svléknutý z kůže,
Daná na pospas svému osudu,
Zjizvená duše a nic už nepomůže,
Život či smrt-budu či nebudu.

Opuštěná vrba na konci života,
Nemá nikoho, kdo by se jí svěřil,
Koloběh světa-smutek, strádání, samota…
V zrcadle laguny život se zmařil.

Bílá jak vločka, svíjí se v objetí,
Vody co nikde nekončí,
Pohlcena paprsky v opojném zajetí,
Krása, co kolem mě kruhy obtančí.