Lovec a šelma II

Už zase tu oba stojí,
šelma do očí lovce hledí,
ten má nehybnou tvář
a lem klobouku vytváří hledí.

Už jako kotěti při hrách
vštípili jí základy krutosti,
že vyhrává silnější
nebo ten, kdo má víc lstivosti.

Už drápky se vytahují,
připravena k rychlému skoku,
čeká na odpověď lovce,
co když rozhodne se k útěku.

Má stará zranění na těle,
co památkami bojů jsou,
je rozhodnutý, nechce prohrát,
příští chvíle nové jizvy přinesou.

Šelma je odhodlaná,
jde do boje beze strachu,
ví o každém lovcově kroku,
prozradily ho stopy v prachu.

Je horko, napjatá atmosféra,
lovci na čele perlí se pot,
oči šelmy se úží, srdce bije,
zdá se jí to nebo slyší šepot?

Pojď,
když prohraju, zabij mě,
pojď,
když vyhraju, miluj mě!