Nevidím

Nevidím
Dnes temnota mi otevřela brány
obestřela mě neproniknutelnou tmou
na očích mých si pochutnají vrány
už brzo skončí tahle show
zhasněte záři reflektorů
já nechci vidět slunce svit
pozvolna padám ve spirále dolů
duševně prázdný, jak nový byt
a v každém patře té spirály smrti
vidím dívky, co jsem je rád měl
mé prázdné důlky skrz ně hledí
chci omluvit se, však hlas oněměl
A v mojí duši, tam, kde byla láska
zbyla jen mrtvá tichá poušť
ze sladkých slov nezbyla ni hláska
nač čekáš holka, stiskni spoušť!