Posedlost

Dobrovolně a s radostí
spoutala jsem své tělo s Tvým

a netušila,
že poutám život se smrtí...

A Ty teď se mnou smýkáš
přes balvany nezájmu a chladu
Cukrová vata z Tvých sladkých slov
dusí a nenechá mě nadechnout

Z mého těla prýští rudá touha
jsem schoulená a piji do dna
"Klečím u Tvých nohou Bože
prosím prosím vysvoboď mě
zbav mě na věky těch ostrých pout
nenechej mě zahynout!"

Proč miluji směs drcení a krve?
Už jen smrt mne táhne k Tobě
chci pocítit tu horkou slast,
která mě vábí do tenat
buší na mé ztvrdlé srdce
a rozpaluje bledou tvář...

A tak klečím před propastí
a šeptám jí do nitra:
"Chci přetavit tu vášeň smrti
a zase vidět Anděla"

Přehlížíš mne na Okraji
netušíš, že smrt nás pojí
a já se snažím vysekat...

Že se opět chopím kopí
sklopím hledí a spoutaná
vytáhnu zas do boje
pronikat, co v Tobě je...