Putovné večery

Poslední paprsek odráží se v očích Tvých,
poslení světlo pohltila tma.
A já slyšela ve tmě chichotavý smích,
když těla Tvého jsem se dotknula.

Nocí padly všechny zábrany a hranice,
pouta z úst a rukou spadly lehkostí šátku
a vzrušený dech v Tvém hrdle se chvějíce,
kreslí po šíji mé obrázky na památku.

Vlasy se prodíráš, hladíš a stahuješ,
prstýnky vytváříš a tahavě cucháš.
Jak poutník prstama po těle putuješ,
a ušní lalůček líbat si necháš.

Po slepu instinktem zlehka mě hladíš,
ústama co s jemností hledaj ty má.
Co v úmyslu máš, rád tak mi tajíš,
do chvíle než přitisku rty na ta Tvá.

V obětí hladím Tě, po zádech, po dlaních
uspávám ukolébkou, jenž zpívají lesy.
Snad čeká mě ještě pár večerů putovných,
jenž smázli před miluji, slovíčko asi ..