Víš, lásko
Víš, lásko
jak slůvka šeptat znal jsem, mile,
teď, k stáru, prost již muže vnad
jen básně píšu pošetilé
co marně vkládám do obálky
a z kamínků Ti skládám hrad
když postávám u vaší branky
že k tváři rty snad přiložil bych
Zaskočen nenadálým divem,
jak dětský zrak když spatří sníh,
vzplane jas v oku zádumčivém
To průsvitné se vlní krajky...
Pak zní hlas pěvců vandrovních
veršem, nevhodném pro čítanky
Komentáře (12)
Komentujících (11)
Doporučit
Tisk
to jsi skutečně napsal moc pěkně,
snad si to ta pravá přečte včas
když básník, at nevypadáš zasmušile
až posleš jí ten láskyplný vzkaz
13.10.2007 23:06:00 | ni.va
Ač třeba stár jsi
Tvé srdce stále láskou bije,
nač budeš před brankou postávat.
Jen vejdi a šeptej slůvka pošetilé,
až srdce její bude plát
a touhu svou již neukryje.
Zas šťasten budeš jako dítě
co uvidělo první sníh,
láskou když sladkou nakrmí Tě
a přiznáš si,že máš ji rád.
11.10.2007 05:59:00 | s.e.n
podzimní rozkvétání... jo, to je ono...
10.10.2007 18:01:00 | Trdlo
…z kamínků hrad..?
Já vzdušný měla
Vítr v něm písničky mi hrál
Jen jemu patřila jsem celá
když u vchodu sám postával…
Na slůvka něžná čekala jsem
co vánek nosíval mi večer
Jen oči zavřela jsem zlehka
u nohou mých on opět klečel...
10.10.2007 17:01:00 | no
Víš, pane, čas nám dává znát,
že odnáší (i nahodile)
leccos z našich kladů a vad...
však vždy nám ještě mnohé zbyde...
Píšeme třeba veršovánky...
o tom, co každý z nás by rád,
proti proudu veslujem zpátky
a cit... necháme zazpívat...
Proč taky ne, vždyť ty zpívánky
si každý může notovat
a rád...
:o)
10.10.2007 15:46:00 | Cecilka
...ta je nádherná...jsi jako něžný Romeo...na konci listopadu...ne, na začátku října...
10.10.2007 11:11:00 | Lota
Nevím...ale je krásná...ta tvoje básnička¨...doufám, že ti můj komentář neublíží :-)
10.10.2007 10:03:00 | no
Je dobře, že ví... Ale proč jí to nedat najevo tímhle skvostem...? =)
10.10.2007 09:18:00 | Blázen? =)