Minuta ticha za nemilované

Snesla mu k nohám Dary moře:
„Co za to chceš ?“
Rozpačitý smích se jí dral z horkých rtů
slzy na řasách bájných milenců
„Půjč mi na minutu své ruce...“
slzy už vyschly chladem jeho řas
a ona vyčkává na svůj dar...

A přece:
moře vřelého tepla
zaplavilo její drobnou dlaň...
Milovala se s jeho duší
a on to nevěděl...
Objímala svou touhou jeho penis
a on nic netušil...
Obtáčela svojí vášní jeho rty
a on nic necítil...

Minuta ticha za nemilované...

Opatrně stáhla jeho dlaně
ze své tváře
ze svých ňader
ze svého klína
a beze slova díků odešla

Prudká bolest jí sevřela hruď
to jen Bůh očistil pokornou duši