Kdybych mohla

Kdybych mohla

Kdybych byla sněhová královna,
zmrazila bych ten tvůj pohled,
tak prudký, vášnivý a krásný,
abych se na něj mohla dívat zrána
a byl by ještě průzračnější ten led.

Kdybych mohla Růženkou býti,
usnula bych pod stromem,
abys až tam přijdeš,
mohl mě ze spánku vysvoboditi
milujícím a něžným polibkem.

Kdybych měla dlouhé zlaté vlasy,
ostříhala se a darovala ti je,
abys nemusel nikdy hladověti
a z hladu neslyšel vymyšlené hlasy,
neboť tvé srdce je a stále bije.

Mohla bych-li se Sněhurkou státi,
utekla bych k tobě od zlé královny,
která vyhnala mě za mou krásu.
U tebe nemusela bych se báti
jablíčka, který měl být jedem napuštěný.

Byla bych-li Malá Mořská víla,
utekla bych z oceánu a našla tebe ,
třeba že bych svůj hlas ztratila .
Vedla by mě mocná lásky síla
a my se zamilovali do sebe.

Byla bych-li zvědavou Popelkou,
svůj střevíček ztratila bych
a čekala až ho najdeš,
pak svou šmouhu na líčku utřela utěrkou
a měla jen jeden střevíc na nohou svých.

Kdybych jen na chvíli zemřela,
chtěla bych se ti podívat do srdce,
jak čisté, nenávistné i milující ho máš
a jak rudá krev ledová či vřelá
ti proudí v tvém těle přece.

I kdybych byla pohádkovou postavou,
chtěla bych abys ty četl ty knížky
a byl bys pořád se mnou,
snil by jsi a myšlenky by ti probíhaly hlavou,
že díváš se na mě, ale z velké dálky