Epizody telgrafních nocí
Epizody telgrafních nocí
zpod telegrafní noci
měla ona krajkovanou spodničku
a v její hře se pár falešných tónů dobře ztratí
jak jistě dobře znáš
když smála se a pak utekla ti
jsou telegrafní epizody
a je i pár nočních můr
sametových jak krajky od spodniček
jichž dotkneš se a je tě jen půl
skrz zastřená ticha šedých víček
když pod jejími boky otáčí se svět
ještě nemělo být světlo
a ona se bála že vryje se ji do paměti
tak utrhla krajku od spodníčky
a teď za dlouhých nocích zase a znovu utíká ti
a odchází ti s každým gestem
jak odcházejí slova, když začnou mluvit bříška prstů
jak vlaštovky
a listopad,když kráčí v závěj
zlatých
listů
Komentáře (9)
Komentujících (8)
Doporučit
Tisk
Moc krásné... musela jsem se na tebe zas také kouknout.Ještě jdu počíst a cítit...
26.10.2007 22:35:00 | Jahudkka
ach ten podzim...jakoby o tom nikdo nikdy nedokázal promluvit...
...všechno je domluveno předem...a na nás je to jedna velká melancholická citová bouda:)
..tak si ji užijem, pod telegrafem slov:)
13.10.2007 17:04:00 | Lizzzie
děkuji všem za účast:) doufala jsem, že když už nám zmizelo hdnocení, tak aspoň přibyde komentářu, tak doufám že nic nezakřičím:) Eponě navíc dík za konstruktivní komentář, díky Ti! Přeto báseň nechám tak jak je, to co jsem tam napsala má své opodstatnění (konkrétně ONA a sametové noční můry:)), i když chápu , že to pro ostatní nemusí být tak dobře čitelné jako je to teď pro mě, přesto opravdu dík a tvého komentáře si opravdu cením:)
P.S.: v dubnu snad opět uvidíme Madame Paris:)
12.10.2007 21:30:00 | Rozárenka
"měla ONA krajkovanou spodničku" ONA je navíc, ženský rod si vyjádřila slovesem. Není potřeba zdůrazňovat jej ještě podmětem. Vynechání by šlo krásně do rytmu. Tento začátek je až na zmíněné ONA velice povedený, ale zbytek sloky ... možná by bylo lepší ji poupravit, např. "a v hře za pár falešných tónů, když smála se, pak utekla ti.“ Návaznost na další sloku je velmi zajímavá, plná, v jednom verši tolik prostoru pro fantasii, vzpomínky, na mě osobně dýchá romantikou starých černobílých filmů. Možná právě pro tuto moji představu mi následně nechce zapadnout zmínka o nočních můrách. Samy o sobě se do celku příliš nehodí, nijak je nerozvíjíš, nepracuješ s nimi, jako by byly jen do počtu pro následnou krajku. Taktéž se mi nechce uvěřit, že by noční můry mohly být sametové jako krajka ... nehladí, koušou, jsou hrubé jako pytlovina. Ale to je hodně o subjektivním vnímání. Velice pěkný obrat je, ... "když pod jejími boky otáčí se svět." Je až plastický, že člověk tu imaginaci skoro vidí, přestože nemůže. Třetí sloka je pro mě úplně o ničem, snaží se rozvíjet příběh, jakoby to byla povídka, kterou je potřeba dovyprávět a ne báseň, kterou je potřeba prožít. Kdyby ji člověk nečetl a rovnou skočil na závěrečnou, nic by mu vlastně neuteklo, i když se snaží být jakýmsi pojícím článkem. Závěr samotný je slušnou tečkou za velmi slušnou básní! Co bych ještě poupravila, … "když začnou mluvit bříška prstů" by možná nebylo tak úplně špatné na samostatném řádku.
12.10.2007 21:15:00 | Epona
žalem rozedraný bříška prstů, vlasy štětce nenávratně vypelichaný, jak na něj kdosi tlačil a třeba taky jenom puchýře na ochozených nohách... tak nebo tak, kvůli podobným spodničkám, po kterých zbyde utržená krajka?...aspoň já to tak pochopila...jdu si to číst znova, moc se mi líbí ten rým... jako by si jen tak přišel na návštěvu a zapomněl se...)
12.10.2007 20:18:00 | Trdlo
a listopad se blíží.... .....................
a je to jako hrozně nekonečná písnička která končí jediným pocite víš jakým, vid
12.10.2007 20:05:00 | Zamilovaná do nezamilované doby