Má lásko přijdeš?

Tichounce toulám se lesem,
kráčím si s lucernou,
vzduch voní vřesem,
a na mýtince světlušky mi spočinou.

Mám tady s tebou při měsíčku schůzku,
sednu si do trávy
kolem to ševelí, mačkám si blůzku,
nade mnou nebe s hvězdami.

Má lásko, přijdeš?
Nejsi jen můj sen?
jež mi tiše na polštář
položil nový den?

Už zdálky vidím tebe, tvojí tvář,
kráčíš tmou, zvláštně se usmíváš,
kolem z lucerny tvé svatozář,
pak "lásko má, já rád tě mám" mi pošeptáš.

A ráno, sluníčko noc vyhání,
skláníš se: "lásko nezmeškej to svítání."
Tichounce probírá mě ze spaní,
jak princeznu tvé slastné líbání.