Tak povídej mi o pláči

Povídej mi o pláči,
když srdce tvé puká,
však tak málo stačí,
aby ukončila tvá muka.

Jedno obětí,
jedno pohlazení,
jeden polibek,
hned vše se změní.

Povídej mi o pláči,
když srdce tvé září,
kapesník tvůj sladce smočí,
slzy štěstí na tváři.

Pohltila tvou mysl,
(nemyslíš na nic jiného).
Pohltila tvé srdce,
(cítíš jí, ne sebe samého).

Tak povídej mi o pláči,
stále sytíš mě jím,
chci ho víc a víc,
jsem tvůj temný stín.

Láká mne bolest,
strach a nenávist.
Jsem Paní Zla,
Tak smoč tento list.

Když píšeš své řádky,
a slzy tvé kapou,
chtěl bys to vše zpátky,
lásku aspoň malou.

Tak,
povídej mi o pláči.
Povídej,
a nikdy neskonči.