Andělova oranžová zář

On a ona, dva a přesto každý sám,
bojujíc spolu a přec proti sobě.
Slovem tvrdící: „Ano, jeho, ji já znám!“
nejistě, protínaj se v dnešní době ..

Ti dva ..

Ona tady a on tam,
bez zbytečných slov a snů,
přesto neznaj slovo „sám“.
A slova, kradou si drze z rtů..

Konkurenti ..

Ona bičem hladí a on přetvářkou,
jistý si každý z nich vlastní narážkou.
Jdou spolu, druhém v srdci nesoucí,
v očích druhého jasně tonoucí..

Nepřiznají si to..

Ona a on dva věční ryvalové,
složí zbraně těsně po Té,
když únava přemůže chuť vítězství,
a oba s vlastní hloupostí..

Do náruče nepřítele padnou ..

A slovy bez obav se utěšujou,
žijí .. ona a on, vlastní hrou,
někdy krátkou nebo zdlouhavou,
žijí život sami v světě dvou..

Odpírají si ..

Snad hranice je příliš těžká,
překročit ji, snad zde vládne strach,
že vše přemění se v náhlý prach,
po příznání ..

Že oba cítí víc ..