Kominíček

Kominíček

Stál kominíček na břehu lásky k Madlence,
však nehodí se kominíček k pradlence.
Tak trápili se kominíček s Madlenkou,
ona trápila se že stala se pradlenkou.

On trápil se že štěstí nosí cizím
a přitom touží po vztahu ryzím.
Den co den, tajně pod splavem se scházeli,
další semínka jejich lásky sázeli.

Pak stalo se, že kominíček musel do jiného města,
Magdalénka marně hledala, jediného ze sta.
Po mnoha letech potkali se zas,
co bylo mezi nimi, nezměnil ni čas.

Tak spolu zestárli a odešli do jiného světa
a to je v básničce poslední věta.